Déšť zlobil – sluníčko zvítězilo!

Tak by se snad dal charakterizovat letošní ročník, kdy před čtvrtou ráno začalo pršet a i když intenzita deště slábla a přecházel v přeháňky, pro mnoho účastníků to bylo neřešitelné dilema – zda vyjet nebo nevyjet. Uprostřed Libavé sluníčko poprve vykouklo krátce po desáté a odměnilo tu tisícovku statečných, kteří neváhali a vyjeli hned ráno. Vždyť tento kraj má své nezaměnitelné kouzlo i ve vlahém májovém dešti a tajemné mlze…

To byl signál pro další tisícovku váhajících, kteří přispěchali auty co nejblíže k devíti vstupním prostorům, aby si užili alespoň část tohoto jediného dne v roce, kdy mohou jako hosté navštívit toto civilům víc než půl století zapovězené území.

A jak to letos s intenzitou vstupů do VVP vypadalo?

Mrsklesy                   628     (2.052)

Smilov, ž.st.              69        (387)

Město Libavá             220        (632)

Stará Voda                30        (157)

Nové Oldřůvky            28        (164)

Kovářov (Potštát)       128        (410)

Zelený kříž                 402     (1.453)

Kozlov (pramen O.)      238        (505)

V.Újezd-Daskabát        264        (294)

Autokary                   191       (249)

C e l k e m :               2.198     (6.303)

Pokud k tomuto počtu platících účastníků  přičteme pozvané hosty a sponzory, můžeme pro historii hovořit o dva a čtvrt tisícovce vlhka se nebojících jedinců, což činí pouhou třetinu rekordního roku 2009, jehož počty jsou uvedeny v závorkách.

Vedle informace o počtu účastníků je vždy zájem všech upřen k tomu, jak jsme to zdravotně přežili. Samozřejmě byla řada pádů, vlhký podklad je vždy zrádný, zatím víme o jednom vážném zranění na prudkém klesání z barnovského kopce k přehradě na Odře. Zde cyklistka, snažící se vyhnout srážce s jezdcem před sebou, prudce zabrzdila, šla přes řídítka a vypadalo to moc zle. Naštěstí tam byl signál a rychlá záchranka se k ní dostala včas – úžasnou práci odvedli kamarádi, kteří havarované v bezvědomí dokázali uvolnit zapadlý jazyk, doktor pak konstatoval zlomená žebra, klíční kost, zranění ramene a otřes mozku, který holka utrpěla přesto, že měla cyklistickou přilbu. Ta je totálně odepsaná a určitě zachránila děvčeti život – takže to budiž i jako odpověď na nekonečnou diskuzi o tom, zda na Kameni (a vůbec vždy a všude) máme přilby používat či ne.

Dnes vám zasíláme jen mozaiku narychlo zachycených informací, které jsme stačili postřehnout z vyprávění pořadatelů, sjíždějících se ze všech stanovišť do mrsklesského kulturáku na zasloužený guláš:

• Počasí bylo na těch 340 čtverečních kilometrech VVP opravdu rozdílné, jasněji bylo evidentně v centrální Libavé – ale například na Zelený kříž se sluníčko prokousalo až před třetí hodinou
• Asi prvním cyklistou, vyjíždějícím nedočkavě na trasy letošního Kamene již před sedmou hodinou, byl lehokolař, který na svém stroji nabrousil přes 190 kilometrů, což je asi rekord v sedmnáctileté historii akce…
• Až letošní ročník odhalil drobný nedostatek našich propozic – do budoucna bude určitě zrušen časový limit vjezdu do vojenského prostoru (07:00 – 12:00), protože zbytečně omezoval účastníky, kteří si chtěli zajet jen na krátký odpolední výlet, zejména za horšího ranního počasí…
• Za svůj cyklistický život jsem leccos poznal a leccos až později pochopil: že někdo prostě přilbu neuznává a klidně riskuje, že si někdo nekoupí zvonek a raději neustále povolává „pozóóór“, že je hodně lidí ochotno tahat v batohu na zádech vše možné místo toho, aby si koupili pohodlný nosič. Že si však tak velké množství uživatelů kola nekoupí několikadekové blatníky a nechá se s radostí omítat zepředu i zezadu od hlavy až k patě při každé jízdě – to jde mimo můj rozum…
• Jako vždy byly i letos různé ztráty a nálezy – klíče od auta, podařilo se najít a vrátit taštičku s mobilem, byla ztracena a nalezena kvalitní cyklistická přilba, zatím se nepodařilo vrátit asi dost drahé dioptrické brýle. Mezi kuriozity patří policajtská brigadýrka, která nikomu neschází a v mrsklesském kulturáku evidentně přebývala…
• Na našem kamenickém webu se po ránu 1.května rozpoutala nevídaná přestřelka názorů, zda vyjet či nevyjet i některé kritiky, proč se neozývají pořadatelé. Pisatelům nějak uniklo, že jsme všichni od pěti na nohách a rozlezlí po prostoru, kde dotyčné netrpělivě očekáváme…Co však bylo od těchto pisálků hodně špatné, to byl moment, kdy  tam nějaký chytrák (vtipálek to nebyl, protože to bylo hodně ubohé) umístil vážnou zprávu o tom, že Bílý kámen se pro špatné počasí ruší a překládá na příští týden – a podepsal ji jako Milan Heřman, předseda AVK. Tento nepochopitelný „vtip“ naštěstí zachytl náš webmástr, zprávu smazal a vydal prohlášení, že Kámen se jede…dotyčný asi jezdí dost dlouho bez přilby a měl už hodně pádů…
• Na našem webu se už objevilo několik odkazů na seriály zdařilých fotografií z akce, žádáme i další fotoamatéry, aby naše stránky takto obohatili, protože tyto prezentace mají vysokou vypovídací hodnotu. Ty nejzdařilejší záběry opět umístíme do našeho fotoarchivu – a možná, že právě některá vaše fotka bude zdobit propozice i vstupenku dalšího ročníku Bílého kamene…
• Pro dnešek zpravodajství končíme. Chcete-li se dozvědět víc, podívejte se na naše stránky www.akcebilykamen.cz , kde se objevují každou hodinu další a další zážitky přímých účastníků té včerejší parády. Pořadatelé se v úterý setkají na společném hodnocení, kde jsou podávány velmi zajímavé zprávy ze všech pořadatelských stanovišť a přijímají se návrhy na zlepšení dalšího ročníku – již ve středu proto vydáme poslední – letos již šestý informační zpravodaj.

Hezký zbytek neděle vám za pořadatele přeje

Jarda Jerry Koš