Jenny - Jana Kopecká - fotografka
Jenny potkáváte na hudebních akcích, vidíte ji a možná ji ani velmi nevnímáte. Jenny fotí. Fotí muziku, což je hodně obtížné. Fotí atmosféru, což také není lehké. Její fotky jsou hudebníky i organizátory velmi žádané pro cit, hloubku, zachycení okamžiku....
Jenny jsem potkala na Volání jara na Huťově ranči. Chtěla mě fotit a mě se to nezamlouvalo, ostatně, kdo by se fotil rád. Moc takových lidí neznám. Přesto mě párkrát "cvakla" a já teď musím říct že jo, že jsem to opravdu na té fotce já. V celém svém věku, postavě, jsem to prostě já. Focení není jen o cvakání. O čem tedy je? Rozhovor jsme vedly virtuálně, e-maily - já otázku, ona ona odpověď:
Poprvé. Vždycky je něco poprvé. Jaká byla tvoje první fotka? Můžeš rozepsat proč jsi fotila, co tě zaujalo, čím jsi tu fotku udělala, jestli ji ještě pořád máš, jestli jsi pak už fotila kontinuálně stále dál a dál, nebo jsi měla přestávku a k focení se vrátila, protože...
Já se k focení dostala úplně náhodou. Tak jako ostatní kamarádi, fotila jsem, páč jsem chtěla mít vzpomínky. Končil mi klasický fotoaparát na film, který prošel se mnou tábory a různé vandry a tak jsem koupila digitální foťák. Mé první fotky byly z táborů, vandrů a prázdnin….Ovšem první mé festivalové fotky byly z Bystřického Banja. V tý době, když jsem ten festival fotila, mě ani nenapadlo, že by mě někdy bavilo brouzdat po festivalech a koncertech. Ten impuls k focení mi spíš předal táta, který dost fotil když jsem byla malá. Když jsme spolu venku máme většinou stejný pohled na věc. Při focení se mi nejvíc líbí že člověk stále hledá ten pravý okamžik a pokaždé je to jiné. Jsou víkendy kdy se krotím abych moc nefotila a z toho když se mi nechce tak mě málo kdo přesvědčí abych foťák vůbec vytáhla z brašny. Tento rok jsem si udělala opravdu velkou radost a koupila si zrcadlovku s kterou se zatím seznamuji, ale práce s ní mě úplně pohlcuje… Těším se až vypukne pořádně jaro a taky až se zase pustím do focení těch svých pouličních lamp.
Pouliční lampy, to vypadá na velkého koníčka. Viděla jsem pár fotek na tvých stránkách http://www.jennyvau.com/. Bude z toho větší projekt?
…Tento koníček ke mně našlapoval sice velmi pomalu, ale o to, jak se zdá, pevněji se ustájil. Ze všeho nejraději mám originální historické lucerny a lampy. Nic však nenamítám ani proti zdařilým replikám, které vrhají své světlo do starých uliček a průčelí domů. Je hezké pozorovat například sníh, který okolo lampy padá či paprsek světla, která lampa vydává. Líbí se mi nejen pouliční lampy, ale doma mám staré nádražácké lampy či repliku staré domácí lampy… Na stránkách jsou k vidění úplně první lampy, které jsem si začala fotit a které se dostaly do mé první výstavy. Tato výstava se uskutečnila minulý rok v květnu, pod názvem Blues blikavý lampy.
Zmínila jsi kvalitní techniku, co si od ní slibuješ?
…Kvalitní technika je krok vpřed. Tedy, větší šance udělat lepší fotku.
Děkuji Jenny za rozhovor a těším se zase na setkání někdy, někde.
Eva - Country Zpravodaj AHOJ únor až květen 2009
